Za hranice všedních dnů
Naše druhá výprava vedla k rybníčkům na česko-polské hranici. Co jsme vše zažili?
Tentokrát nám opět přálo počasí. Sešlo se nás jen pár, ale to nám nevadilo. Vydali jsme se opět na průzkum podzimní přírody. Ukázali jsme si voňavé plody kdoulovce, které si kdysi lidé dávali do skříní. Jsou jedlé, ale velmi kyselé. Našli jsme také mrtvou užovku obojkovou a chvíli jsme se zabývali hady (v Česku žije několik druhů užovek a jedovatá zmije). Užovka obojková umí plavat a loví žáby, rybky apod. Potěšili jsme se zase netýkavkami. Připomenuli jsme si, jak vypadá jediný opadavý jehličnatý strom u nás - modřín.
Všimli jsme si, že na hranici lesa mají stromy své "ruce" natažené jen směrem na louku. Uvědomili jsme si, jak jsou stromy krásné a moudré a zazpívali jsme si písničku "Stromy". Když jsme si lehli na karimatky, mohli jsme obdivovat jejich koruny. Je to fajn, mít s sebou v lese karimatku a i na podzim sedět na zemi. Od naší školní borovice jsme přinesli šišky a vytvořili malou mandalku, srdíčko. Vlezli jsme také do kukuřičného pole a proběhli se mezi lány. Cestou domů jsme, možná jako dárek od přírody, našli krásného kozáka. Hrdě jsme si ho nesli a pochodovali cestou zpět přesně po naší státní hranici. Na světě je krásně, když lidé žijí v míru. :-)
https://edu.ceskatelevize.cz/video/12127-hodina-zpevu-stromy
