Tak to je naše Mendelka

Autobus karvinské městské dopravy s číslem 511 (nebo taky 512, či 517) projíždí sídlištěm. Hlásí: Hranice, škola. Vystoupíte a vidíte žlutě zářící pavilon, jdete kolem něj a vchodem mezi ním a pavilonem modrým vstupujete do školy. Tak to je naše Mendelka.

Naše Mendelka je společenství více než 400 dětí, 30 pedagogů a 20 dalších zaměstnanců. Do našeho společenství počítáme i rodiče našich žáků. Mnozí z nich jsou absolventy téhle školy, některým z nich nevadí, že jejich dítě do téhle školy každý den jede autobusem přes celé město. Vystoupí na zastávce Hranice, škola a vstupuje do školy. Tak to je naše Mendelka.

Naše Mendelka je 18 kmenových učeben. Nakoukněme do jedné z nich! Děti tu právě budou procvičovat nové učivo. Každé z nich si vybírá, zda ho bude řešit samo nebo ve dvojici, nebo ve skupince. Podle toho se děti rozcházejí po třídě, kde je čekají instrukce k další práci. A opět volí, zda vytvoří k učivu přehlednou tabulku, zda ho budou procvičovat tím, že pro spolužáky vytvoří sami nějaká cvičení, nebo pro ně přípraví nějakou soutěž. Vybírají si i obtížnost svého úkolu. A pak jej řeší, aby pak ke konci hodiny mohli uvažovat, jak se jim práce povedla. Své smajlíky komentují, vysvětlují, proč si vybrali ten s úsměvem, nebo ten s rovnými ústy, nebo ten zamračený. A taky hovoří o tom, jak jim vyhovoval způsob práce, který si dnes vybrali. Učí se tak nalézt svůj optimální učební styl. I učitelé se tomuto způsobu práce učí. Jsme učící se škola... Tak to je naše Mendelka.

Naše Mendelka je učící se škola. Učí se tu nejen naši žáci, ale i učitelé. Učí se efektivně pracovat s interaktivními tabulemi, které máme ve všech učebnách, učí se je využívat tak, aby nebyly pouhým prostředkem k oživení výkladu. Výklad tu totiž moc nepěstujeme. Chceme, aby se děti učily vlastním prožitkem, aby své vědomosti získávaly vlastní činností a promyšleným studiem z různých zdrojů. Říká se tomu pedagogický konstruktivismus. I jemu se učíme. Kooperativní učení, individuální práce, volba vlastního způsobu učení, protože přece každý z nás je trochu jiný... Tak to je naše Mendelka.

A jsme v jiné učebně. S druháky tu jsou dvě učitelky. Jedna je tou hlavní, druhá pomáhá skupince dětí, která trochu zaostává, ale pak přechází k jiným - talentovanějším. Má pro ně úkol navíc. A pak si učitelky své role prohodí. Ano, ve škole je díky projektu Pomáháme školám k úspěchu navíc sedm pedagožek. Naučili jsme se jim říkat "párové učitelky". Díky nim mohou být mnohé vyučovací hodiny zajímavější, pestřejší, a hlavně efektivnější.Tak to je naše Mendelka.

Dvě učitelky? Ne! Vzadu v této učebně sedí dalších sedm kantorů. Přišli se podívat, jak pracují jejich kolegyně. O tom, co tu vidí, si pak budou společně povídat. Co z toho se dá převzít do jejich vlastní výuky, co je inspiruje a co by dělali třeba jinak a proč. Říkáme tomu otevřené hodiny. Jsou to hodiny, kam zvou učitelé své kolegy, aby se přišli podívat třeba na to, jak pracující s hodnotícími kritérii nebo jak organizují dílnu čtení nebo jak učí ve svých hodinách výchovy ke zdraví pravidla slušného chování. Kromě těchto otevřených hodin se v hodinách i vzájemně navštěvujeme v menším počtu. Učíme se navzájem. A taky se školíme. Hledáme cesty k dalšímu rozvoji. Pomáhá nám v tom i naše školní konzultantka, která je k dispozici všem pedagogům tři dny v každém týdnu. Jsme učící se škola. Tak to je naše Mendelka.

Zvoní. Začíná velká přestávka. Část dětí zůstává ve třídě. Již brzy si budou moci číst knížky ze své bohaté třídní knihovničky, někteří hrají stolní hry. Další část dětí se rozchází do prostor školy. Někteří si jdou koupit nějaké to pošušňáníčko do školní prodejny, někteří u ní zůstávají na náměstíčku, kde si mohou se svými kamarády posedět a popovídat. Ti aktivnější se rozcházejí do tělocvičen. V té "nové" se o dnešní přestávce tančí a ve "staré" mají možnost si zahrát s míči. Tak to je naše Mendelka.

Ale kde jsou osmáci? Vyjeli na týdenní turistickomediální kurz, kde mj. točí s videokamerou reklamy, interview se zajímavými lidmi či své hudební videoklipy. Zjišťují tak sami na sobě, že musí být obezřetní ke všemu, s čím se v médiích setkají, že je potřeba vždy uvažovat komu a čemu různé informace slouží, že je třeba si jejich pravdivost ověřovat. Tento týdenní pobyt je součástí systému výjezdů, kdy mladší děti jezdí na školy v přírodě, šesťáky čeká týdenní stmelovací soustředění, sedmáci jedou na tradiční lyžák, osmáci na "mediálku" a deváťáci na turistickopoznávací kurz do Českého krasu, kde se plaví i po Berounce a navštěvují Prahu. Rodiče našich žáků vědí, že tyto výjezdy posilují přátelské vztahy mezi dětmi, že jsou tou nejlepší prevencí šikany. A tak na tyhle výjezdy jezdí skutečně téměř všichni žáci jednotlivých ročníků. Tak to je naše Mendelka.

V intervalech po dvou letech nabízíme dětem i zájezdy do Anglie a do Rakouska, kde si mohou vyzkoušet své jazykové dovednosti. Vždyť angličtině se tu začínají učit již od první třídy - zpočátku zlehka a hlavně formou hry - od třetí třídy pak intenzívně a němčinu mají všichni od sedmé třídy. Jednou za dva roky jezdí nejstarší děti i na zájezd do Osvětimi. Chceme totiž, aby z nich vyrostli angažovaní lidé, kteří si uvědomují nebezpečí, která na nás číhají.Tu angažovanost rozvíjíme i různými aktivitami, z nichž největší tradici mají charitativní jarmarky pro Daniela Kamanziho, ugandského chlapce, jehož jsme adoptovali již před několika lety. Tak to je naše Mendelka.

Přestávka končí. Zvonek je tu signálem k tomu, že za minutu začne další hodina. Děti se rozcházejí do učeben. Kromě těch kmenových mají k dispozici další odborné učebny vybavené moderní technikou a pomůckami: dvě počítačové, čtyři menší jazykové (dvě z nich se sluchátkovými soupravami), učebnu chemie a fyziky, žákovskou knihovnu, učebnu volných aktivit k realizaci dílen čtení a dramatické výchovy, učebnu výtvarné výchovy, učebnu hudební výchovy, cvičnou kuchyňku i moderně vybavené dílny. Samozřejmostí je, že i v těchto učebnách je počítač s připojením na internet, dataprojektor a interaktivní tabule.Tak to je naše Mendelka.

Deváťáci se vracejí ke svým notebookům. Teď po přijímacích zkouškách na střední školy připravují své absolventské práce. Pracují samostatně nebo v menších skupinkách. Téma si vybrali sami. Musí nejen připravit práci, pro niž mají určená přesná kritéria, ale také její prezentaci. Ta proběhne koncem školního roku před zvědavým obecenstvem. Jsou v něm nejen spolužáci - ti mladší jdou načerpat inspiraci, ale i rodiče a samozřejmě učitelé. Prezentace absolventských prací a pak rozlučkový program, který připravují deváťáci na konec školního roku, patří k největším zážitkům, na které se nezapomíná. Tak to je naše Mendelka.

Konec vyučování: Ještě se přezout u své šatnové skříňky (mají ji žáci od 4. ročníku) a už můžeme běžet do jídelny. Třikrát v týdnu si tu vybíráme ze dvou jídel. Ti mladší jdou do družiny. I tam program umožňuje volbu. Někteří však jdou do kroužků - lákají je nejen ty sportovní, počítačové či výtvarné (práce z keramického kroužku zdobí mnohé domácnosti), ale také třeba taneční. Vždyť školní taneční studio Medaka slaví řadu úspěchů. Tak to je naše Mendelka.

Tak to je taky Mendelka. A mnoho dalšího. Přijďte se podívat.