První rok v projektu Pomáháme školám k úspěchu
Naše účast v projektu Pomáháme školám k úspěchu, v němž se naše škola stala spolu se Základní školou v Praze – Kunraticích pilotní školou, ovlivňovala významným způsobem kvalitu výuky a veškerého života školy po celý školní rok 2010/2011.
Začátkem účasti naší školy v projektu byl třídenní výjezd celého pedagogického sboru (36 učitelů, vychovatelů školní družiny a asistentek pedagoga) ve dnech 26. až 28. srpna 2010. V hotelu Podlesí ve Svratce (Českomoravská vrchovina) jsme společně přemýšleli nad atributy kvalitní školy, pracovali jsme s projektovou charakteristikou takovéto školy a uvažovali o tom, jak se k takové škole přiblížit i jak účelně využít práce asistentek pedagoga. Výjezd se tak stal významným stimulem pro naši nastávající školní práci.
Na výjezdu s námi byla i pedagogická konzultantka, kterou se pro naši školu stala zkušená pedagožka, která v minulosti byla učitelkou a ředitelkou základní školy, inspektorkou České školní inspekce a v současnosti je lektorkou vzdělávání pedagogů. Tato konzultantka od počátku školního roku koordinovala činnosti projektu ve škole, konzultovala s vedením jeho kroky, vedla několik vývojových workshopů pro pedagogy (připravených společně s členy vedení školy) a postupně se stávala rádcem, mentorem a koučem jednotlivým učitelům, jimž na vyžádání pomáhala jak s přípravou vyučovacích hodin, tak po jejich zhlédnutí i s jejich reflexí.
Další významnou podporou ze strany projektu je finanční zajištění asistentské práce. Asistentkami pedagoga, které pracovaly po celý školní rok na poloviční úvazek, se ve škole staly čtyři pedagožky – tři z nich s vysokoškolským pedagogickým vzděláním. Všechny se od přípravného týdne zapojily velmi aktivně do činnosti školy; po výjezdu byl každé z nich přidělen konkrétní ročník 1. stupně, kde od druhého vyučovacího dne byly k dispozici příslušným vyučujícím. Od října si pak asistentskou pomoc mohli cíleně vyžádat i učitelé 2. stupně.
Využívání asistentské práce v této podobě bylo pro pedagogy školy novinkou, ale postupně vykrystalizovalo několik jeho základních forem. Šlo o pomoc všem žákům při nácviku a plnění zadaných úkolů (zejména v 1. ročníku – pomoc při sebeobslužných činnostech žáků, při získávání správných návyků psaní, při práci a manipulaci s pomůckami, pomoc při vytváření režimových dovedností….); individuální pomoc žákům (s handicapem) přímo ve výuce; pomoc a práce se skupinou žáků, kteří potřebují jiné tempo a způsoby práce – tato pomoc navíc umožňovala zlepšovat kooperaci mezi žáky; pomoc učiteli při realizaci projektů, popř. integrované tematické výuky, kdy už učitel při přípravě projektu s účastí asistenta počítal, práce se skupinou nadaných žáků vybraných z obou paralelních tříd, či organizace hodiny, jejíž části byly vedeny společně učitelem a asistentem a části ve skupinách rozdělených na poloviny. Postupně dostávala asistentská práce charakter párového učení, při němž si hodinu již při přípravě obě pedagožky rozdělí, při jejím vedení se střídají v roli hlavního učícího a pomáhajícího a posléze spolu hodinu společně reflektují.
Již počátkem školního roku přišla ze strany projektu i materiální podpora. Všichni učitelé dostali do zápůjčky notebooky, které jim umožňovaly připravovat elektronické podklady pro výuku a vzájemně elektronicky komunikovat. Kromě toho jsme společně nadefinovali potřebný materiál spotřební povahy, který pak učitelé dostali v podobě učitelských kufříků. Na konci školního roku byl zpřístupněn i nový web školy, který svou funkcionalitou i estetickou úrovní dalece překonával úroveň toho dosavadního.
V září 2010 proběhlo v rámci projektu i první dvoudenní školení k typologii osobnosti MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Jeho cílem bylo, aby si každý učitel na základě seznámení se s touto typologií uvědomil, že každý žák i každý učitel je jiný, aby lépe porozuměl rozdílům mezi lidmi, které mají velký vliv na komunikaci a spolupráci v týmu a na učební styly žáků i na vyučovací styly učitelů. Zároveň školení upozorňovalo na rizika, která by mohla být spojená s mechanickým a necitlivým používáním této typologie ve výuce. Druhý dvoudenní blok tohoto školení, který proběhl v březnu 2011, pak chtěl naučit učitele přizpůsobovat výuku potřebám jednotlivých žáků.
Mezitím se ve škole uskutečnila pracovní setkání všech učitelů školy, v nichž promýšleli, jakým způsobem nastartovat efektivní vzájemné sdílení. Tak vznikl návrh systému vzájemných náslechů ve škole, který začala část učitelů zkoušet v praxi. Součástí tohoto procesu se pak stalo to, že od dubna 2011 začali někteří učitelé zvát do svých podnětných hodin více kolegů – těmto hodinám jsme začali říkat otevřené hodiny. Pět takto realizovaných hodin bylo zaměřeno na spolupráci s asistentkou (párové učení), na práci s kritérii hodnocení, včetně jejich vytváření společně s žáky (k tomuto tématu proběhl i malý sdílecí workshop pro zájemce z řad učitelů), na poskytování volby ve výběru použitých metod práce, které umožňují žákům hledat jejich optimální učební styl (využívání poznatků ze školení k MBTI), na učení žáků společenským pravidlům v hodině výchovy ke zdraví a na realizaci dílny čtení. Po každé takovéto otevřené hodině probíhala i její reflexe, v níž hospitující podávali učitelům svou – především pozitivní – zpětnou vazbu a kladli zvídavé otázky na dovysvětlení. Mnohé prodiskutované postupy pak zúčastnění učitelé začali ihned využívat i ve svých vlastních hodinách.
V tomto procesu jsme si začali velmi intenzívně uvědomovat, že je důležité nejen to, co pro zkvalitnění naší práce děláme, ale také, jak to děláme. Viditelně se nám totiž podařilo aktivovat vnitřní zdroje našeho pedagogického sboru.
Na tomto poznatku jsme postavili i více než půlroční proces přípravy projektu pedagogického rozvoje školy, v němž máme definovány oblasti rozvoje, v nichž se chceme v průběhu následujících čtyř let zlepšit, a cíle, jichž chceme dosáhnout. Na celodenním workshopu dne 3. června 2011 pak jednotlivé týmy prezentovali ostatním výsledky své práce: popis současného stavu v oblasti i své návrhy na hlavní a dílče cíle směřující k jejímu zkvalitnění a návrhy na požadovanou podporu ze strany projektu. Tyto navržené cíle pak byly vyhodnoceny prostřednictvím společného dotazníku a dále po jednotlivých oblastech v průběhu prázdnin doformulovávány tak, aby byl celý projekt pedagogického rozvoje školy přijat do konce srpna a aby na něj mohly navázat plány osobního pedagogického rozvoje, které si každoročně budou připravovat i samotní učitelé. Díky promyšlenému zapojení všech pedagogů do přípravy tohoto projektu pedagogického rozvoje školy se podařilo získat pro usilování o zlepšování naší pedagogické práce naprostou většinu pedagogického sboru.
Toto ztotožnění se s projektem se projevilo i při návštěvě našeho sedmičlenného týmu (ředitel školy, čtyři učitelé, dvě asistentky a projektová konzultantka) v ZŠ v Praze – Kunraticích v květnu 2011. Na tomto setkání jsme se zabývali tím, jak na našich školách probíhají nejvýznamnější aktivity projektu: jak využíváme asistentské pomoci, jak jsme nastartovali sdílení na škole i jak pracujeme na našich projektech pedagogického rozvoje školy. I toto setkání bylo pro naše pedagogy velmi přínosné.
Po prvním roce účasti naší školy v projektu můžeme říci, že projekt přináší své plody a že se dá již dnes doložit i jeho pozitivní dopad na kvalitu výuky.