Č. Valošek k 30 letům školy

30.7.2011 13:31

Na Základní školu v Karviné - Hranicích na ulici Mendelově jsem nastoupil v roce 1968 nedlouho po jejím uvedení do provozu a působl jsem na ní až do roku 1985, kdy jsem odešel do důchodu. Přestože jsem denně dojížděl až z Albrechtic, což bylo nejednou spojeno s nejrůznějšími problémy, škola mi přirostla k srdci.

Z pamětí učitele

Na Základní školu v Karviné - Hranicích na ulici Mendelově jsem nastoupil v roce 1968 nedlouho po jejím uvedení do provozu a působl jsem na ní až do roku 1985, kdy jsem odešel do důchodu. Přestože jsem denně dojížděl až z Albrechtic, což bylo nejednou spojeno s nejrůznějšími problémy, škola mi přirostla k srdci.

Vzácným porozuměním prvního ředitele školy pana Čestmíra Chytila a ochotou školníka pana Cieleckého, který jako všeuměl vyrobil různé stojánky na květiny a navíc ve vestibulu vyzdil dvě terásky pro pěstování rostlin, se podařilo oživit interiéry školy květinami, namnoženými převážně v rámci povinné pracovní výchovy i v zájmovém přírodovědném kroužku, takže se škola stala v tom směru v rámci okresu pověstnou. Hodně úsilí bylo rovněž věnováno dosazování okrasných stromů a keřů v okolí školy.

Mimo jiné si vzpomínám i na zvláštní příhodu, kterou jsem zažil v roce 1981 při zpáteční cestě se žactvem z preventivní prohlídky v dětském zubním středisku, které v té době fungovalo na Těšínské ulici, poblíž okresního soudu. Cesta vedla kolem staveniště takzvané občanské vybavenosti kolem tehdy již fungujícího Domu peněžnictví. Prováděly se tam výkopové práce pro budoucí objekty a při tom bylo i z dálky dobře vidět, kterak lžíce bagrů nabíraly zeminu i s kulturními vrstvami. Takto se odborně říká vrstvám s archeologickými nálezy, v terénu se vyznačují tmavým zbarvením. Pročež jsem děti zastavil a vysvětlil jim, čeho se staly svědky, jak se tu zachází s věcmi historické ceny. Auta odvážela zeminu na odval v Loukách, jak se později zjistilo. K tomu všemu došlo přesto, že stavbaři měli ve stavebním povolení striktní klauzuli, že v případě archeologických nálezů má na tuto skutečnost být upozorněna příslušná organizace, v tom případě Okresní muzeum v Českém Těšíně, a nestalo se tak. Pouze náhodná cesta učitele s dětmi zapříčinila, že se alespoň něco podařilo později zachránit. Děti jsem na chvíli zastavil a odskočil za stavbyvedoucím. Ten se tvářil velice udiveně, ničeho si prý nevšiml. Měl však natolik pochopení, že dovolil odpoledne na pracoviště přijít (po pracovní době). Já jsem tehdy pracoval externě pro Okresní muzeum v Českém Těšíně, a tak jsem se po této dohodě vypravil s několika žáky, kteří se velmi ochotně nabídli zasáhnout, tentýž den s vozíkem a lopatkami zachraňovat na staveniště. Tam jsme několik dnů po sobě vždy odpoledne pracovali, zapisovali a zakreslovali ze situace.

Takto vznikl archeologický kroužek velmi aktivních žáků, převážně z vyšších tříd, pro něž byl tento objev velkým dobrodružstvím. Členové tohoto kroužku se takto na konkrétním materiálu seznámili se zásadami záchranného archeologického průzkumu. Vybraný materiál se na lokalitě balil a ukládal do bedýnek a na dvoukolovém vozíku se pak odvážel do školy k dalšímu zpracování. Keramické střepy bylo pak nutno kartáčky umýt a třídit dle vzhledu. Kusy patřící k sobě se pak slepovaly a v mnoha případech se podařilo slepit celé džbánky. Členové kroužku si byli vědomi významu své práce, pracovali spontánně a při tom získávali užitečnou praxi. Žáci se dozvěděli, kterak lze odhalovat dávnou minulost a v neposlední řadě se stali svědky lidské lhostejnosti, která může napáchat značné škody.

Tímto záchranným archeologickým průzkumem byla totiž neklamně zjištěna existence keramické a obuvnické dílny dle obsahu dvou odpadových jam, keramická pec, kamenné základy staveb, studna. Celkem 18 objektů. Byla zjištěna i požárová vrstva, svědčící o požáru města. Všechno to bylo dokumentováno obrovským množstvím střepů, kostmi domácích zvířat, zbytky kůže, sklem, kachlemi, hrnčířským hřebenem i jinak. Dle struktury a vzhledu střepů odborníci určili, že nejstarší zde nalezené keramické zbytky pocházejí až z 13. století. Našly se tu i střepy mladší, renesanční a jiné, svědčící o nepřetržitém osídlení. Později se na pochůzkách v terénu podařilo najít i kamennou industrii, pazourkové škrabky, čepelky apod. Materiál z tohoto záchranného archeologického průzkumu byl pak uložen v těšínském muzeu a část byla použita i v expozici nově vzniklého muzea v Karviné - Fryštátě.

RNDr. Česlav Valošek, učitel ZŠ Mendelova v letech 1968 - 1985.

Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies